Neznámí 0.5

6. srpna 2010 v 23:01 | Nikýýs~ |  Neznámí
Další dílek:).
Děkuju za komentáře :),
jinak pro-Andrejku a ostatní holky co ta toužej po Adamově zápletce s klukem :D-jako holky :Dvíte jak by se mi to špatně psalo?:D-neříkám že to jednou nenapíšu :D,jen čas chci :D.
btw:omlouvám se vím že sem chtěla dát ty ceny ale budou až zítra,najednou mě u psaní hrozně začala bolet hlava,takže půjdu si dát sprchu a lehnout :).
Zítra tu budu,doufejme že mi bude líp.
Krásný sny o tom našem Adamovi :).

NICOLE:
Vzubili mě slabé slunečné paprsky sluníčka.
Probudím se,na budíku svítí něco po desáte.
Je sobota takže ještě budu ležet :).
Když už se v 11 vykopu s postele,zjistím že John je zase v čudu.
"Super"řeknu si pro sebe.
Jakmile se převlíknu rychle udělám něco k obědu.Přitom si vzpomenu na včerejšek.
Hrozně sem mrzím jak sem se k Adamovi zachovala.
Sem fakt pitomá.
Zkousnu si ret a jídlo dám na talíř.
Jakmile se najím hodím nádobí do myčky.
V tom mi zapípe nová smska.
Popadnu mobil a nedočkavě ji otevřu.
"Ahoj Nicole,
neuvěříš s kým sem dneska mluvila!Budeš mít ohromnou radost,dneska se 2 stavím a zajdem na kafčo.Měj se,Emma."
Emma je moje nejlepší kamarádka,poznala jsem ji v Indianapolis.
Vždycky jsem spolu chodili spolu ven,společně s mím kamarádem Adamem.
Milovala sem ho po celou dobu,byl o pár let starší než já.
Jenže najednou prostě zmizel i s rodinou, od té doby sem ho neviděla.
Při těchle vzpomínkách mi vyhrknou slzy.
Jak se asi teď Adam má?
Jak asi vypadá?
Má už rodinu?
Ach jo.Zesmutním.



ADAM:
Celý dopolko sem hledal něco co už hledám dlouho.
"Tady to je!"zaraduju se když uvdím jednu velkou zaprášenou krabici.
Vytáhnu ji a vezmu ji pryč ze sklepa.
Položím ji na stůl.
Fouknu a z povrchu krabice se snese spousta prachu.
Otevřu víko,a hned se usměju.
Je tady to nejduležitější z mého dětsví.
Hlavně fotky s Nicole.
Dokonce tu najdu i fotku z naši společnou kámoškou Emmou.
Přehrabuju se v té krabici tak dlouho že ji celou přeberu.
Naspodě najdu něco krásného,úžasného.
Zarámovanou fotku,kde jsem z Nicole a ona mi tam zrovna dává pusu na tvář.
Hned jak ji uvídim začnu se usmívat.
Jelikož již zjistím že už je dávno po dvanácté,vytočím z paměti rychle číslo kámoše,s návrhme že zajdem na oběd.
Chvilku to zvoní když v tom to konečně někdo vezme.
"Ahoj,tady je Adam,nechce zajít na oběd?"řeknu čekám na odpověď.
Chvilku je ticho a najednou někdo začne křičet."Adame..Pane bože,jseš to ty?..Já se asi zblázním!Tady je........"


 


Komentáře

1 Krist Affs Krist Affs | Web | 6. srpna 2010 v 23:06 | Reagovat

hej pecinka :-) už se zase těším na zítřek :-)

2 Krist Affs Krist Affs | Web | 6. srpna 2010 v 23:07 | Reagovat

jo a doufám že tě ta hlava přestane brzo bolet :)

4 miro-smajda-daily miro-smajda-daily | Web | 7. srpna 2010 v 13:14 | Reagovat

nádhera :)))

5 Marťulii Marťulii | 7. srpna 2010 v 16:39 | Reagovat

taky se těším na další díl :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama